Intimita. Co potřebuje žena.
Každý máme jinou představu o četnosti, frekvenci, kvalitě, délce, způsobu i stylu milování. Každá lidská bytost má jiné představy a fantazie, potřeby a způsob, jak o sexu přemýšlí, jak ho vnímá i jak je pro něj příjemný nebo naopak zraňující, až ohrožující.
Milování může být ukazatelem kvality vztahu ale i množství stresu a únavy jednotlivců, schopnosti se na druhého naladit, ale je hlavně o komunikaci, důvěře, schopnosti se naladit na druhého a poznání sebe sama.
Asi nikdy nedosáhneme ideálu, ale můžeme se k němu alespoň trošku přiblížit.
Téma, o kterém jsem vám chtěla dnes napsat, se týká toho, co potřebuje žena a co muž, aby milování nebylo nucené a povinností.
Určitě jste už zjistili, že ženy a muži v oblasti intimy reagují na jiné podněty a mají jiné potřeby.
U mužů bývá vzrušení a touha propojena, protože muži jsou mnohem více vizuální. Pro ženu je intimita otázkou emocionálního prožitku.
Jinými slovy, muž se vzruší pohledem na nahou nebo polonahou ženu a žena se hluboce otevře muži, kterého si váží, kterého obdivuje. Ona se zamiluje do jeho nitra, muž nejdříve do jejího těla. Tak to je a vzpouzet se nemá cenu. Neznamená to ale, že je muž povrchní a nezajímá ho „duše“ ženy. Své případné stížnosti směřujte na svou amygdalu, centrum emocí případně na další struktury mozku.
Co tedy žena potřebuje, aby se muži otevřela?
Důvěru a respekt, přijetí, že je cyklická, někdy náladová a že je taková přijímána. Zároveň chce být viděna jako žena a ne jen jako krásný a funkční kus nábytku, který pracuje skoro jako perpetum mobile a nepotřebuje pomoc.
Muži, zkuste si odpovědět na tyto otázky:
-
Vidíte, co vše žena dělá, oceňujete ji?
-
Dokážete se jí dotknout, políbit, obejmout jen tak, bez toho, abyste si nepřipravovali „půdu“ na večer?
-
Jste v pohodě s tím, že vám žena řekne ne? Nemusí se bát, že budete nepříjemní a plní ne/vyslovených výčitek?
-
Může se o vás vaše žena opřít, dát průchod svým emocím?
-
Dokážete pevně stát a nenecháte se jejími emocemi rozhodit, neutíkáte před ní a milujete ji takovou, jaká je?
Aby to bylo fér, mám pár otázek i na ženy.
-
Ženy, dokážete přestat své muže měnit?
-
Umíte si říct jemu nebo tchýni o pomoc?
-
Hledáte řešení nebo jen výmluvy, že něco nejde?
-
Neberete si toho na sebe moc?
-
Nejste moc perfekcionistka?
-
Umíte si užívat života?
-
A víte, že muž nemá povinnost vás dělat šťastnou, to je váš úkol?
Mám otázky i na vás oba:
-
Do koho jste se zamilovali?
-
Zmizelo to, co jste na druhém obdivovali a milovali, nebo to stále má, ale vy to už berete jako samozřejmost?
-
Co druhému nabízíte?
-
Kam míří váš vztah? O čem spolu mluvíte, co plánujete, a nemyslím přestavbu koupelny, posekání zahrady, kde ušetřit na dovču a studium dětí.
Prosím, nezůstaňte jen u přečtení tohoto článku. Dejte sami sobě a vašemu vztahu tu důležitost a odpovězte si na otázky, i když to může bolet, i když se vám nechce.
ZKYSLÉ MLÉKO, MRTVÉ TELE A HŘÍCH SEBEUSPOKOJOVÁNÍ
V sobotu 8. 3. jsem měla v Teplicích seminář o ženské…
Komentáře