Od myšlenky k přesvědčení

Jak vznikají naše přesvědčení

Možná vám to bude připadat nemožné, ale vaše myšlenky a přesvědčení řídí váš život.
Nejsou to rodiče, sousedé, partner nebo politici, jste to vy sami. Drsné, vím. Taky mi dlouho trvalo než jsem se tím prokousala, ale dnes se cítím svobodnější.
Dám vám jeden příklad:

Představte si ženu, která žije v komplikovaném vztahu. Partner je cholerický, někdy agresivní, nepodporující a velmi žárlivý. Je dominantní a vyžaduje, aby ho jeho partnerka poslouchala. I taková partnerství jsou a není to výjimečné. 
O svém partnerovi žena mluví jako o tyranovi a vidí, jak se k ní chová.
Jaké jsou její myšlenky?
Žena vnímá sebe samu jako oběť a je přesvědčená, že je špatná a že si to vše zaslouží. Často o sobě mluví jako o oběti. Je přesvědčená o tom, že nic nemá ve svých rukou, je závislá na muži a nesvobodná a muž je zlý, žárlivý a nemilující.

Je to hra na oběť a tyrana.
Aby se tato hra mohla hrát, musíme mít scénář a rozdělené role: žena je oběť a muž tyran.
Žena vklouzne do této role a hraje ji proto, že už jako malá si takové přesvědčení o sobě vytvořila a také díky tomu, že muž hraje svou roli tyrana, nebo si žena takový obraz o svém muži vytvoří ve své hlavě.
A aby se žena utvrdila v tom, že její muž je tyran, musí se sama snížit do role oběti, potřebuje se proti němu vymezit, dát mu nálepku a odehrát svou roli ( a toto se může odehrávat i u jiných rolí, kdy žena je ta silná, protože se musí doma o vše postarat, když je její muž, ten nekňuba, nic neumí a nezvládne).

Možná se ptáte, proč to ta žena dělá, když ji to ubližuje? Je to z několika důvodů:
žena v dětství často slyšela, ja je špatná, k ničemu, ke všemu potřebuje rodiče, neumí si hrát sama...
byla v dětství fyzicky nebo psychicky týraná
maminka nebo tatínek mohly být obětí tyrana
proto, že někdy v dětství se jí tato role mohla vyplatit. Když byla nesamostatná, chudinka, neschopná někam jít, vždycky někdo přišel, politoval a pomohl. Ona mohla díky tomu získat pozornost a hlavně nemusela nést zodpovědnost dospělých, zůstala dítětem.

Drsný, já vím a budete se divit kolik žen tuto roli nese nebo do této role občas vklouzne, když si nevědí rady.

Vždycky máme na výběr a to tím, jak se chováme. Ukážu vám niť, tedy možná výstižněji řetěz, na jehož konci je náš osud.